INFORMACE
Tradiční karate je staré bojové umění beze zbraně, které sloužilo jako účinná sebeobrana v Japonsku v dobách, kdy boj o svůj život byl každodenní realitou a nošení zbraní bylo zakázáno. Při správném studiu principu karate jsou jeho studenti schopni využít maximálně možnosti svého těla a vytvořit tak silnou a účinnou techniku, kterou při správném načasování a umístění zneškodní soupeře.
Tradiční karate je velmi vysokou naukou boje jako cesty vnitřního sebepoznávání. Jejím úkolem je přinést cvičencům klid, životní radost a sebedůvěru v jejich běžném životě, a to na všech rovinách. Vynikat v tělocvičně a přitom v běžném životě bezradně propadat depresím, stresům, nesnášenlivosti a nepozornosti znamená míjet pravý smysl učení.
Tradiční karate nechce ukázat, kdo je lepší a kdo horší, ale to, že cvičit mohou opravdu všichni. Cvičit neznamená pěstovat agresivitu ani vlastní ego, bojové umění je umění zdvořilosti, zdvořilosti k sobě samému, ke svým možnostem, k těm i k tomu, co nás obklopuje. Tradiční karate je metoda dávající nám možnost ovlivnit celý svůj život, vnímat své pokroky skrze každodennost, není to forma, kterou si na sebe můžete obléknout a později ji odložit v šatně vašeho Dojo.
Technika tradičního karate je založena na používání těla jako celku (synchronizace dechu, kontrakce a uvolnění svalů, dynamiky těla), raději než spoléhání se na sílu svalů rukou a nohou. V aplikaci je důležitá strategie a načasování, zkombinovány se silnou myšlenkou a odhodláním bojovat - bojovým duchem. Při tréninku se učíte spíše využívat volného místa v soupeřově akci, než odporovat jeho síle. Cvičenec rozvíjí sebedůvěru, stabilní emoce a jasné rozhodování tak, že tělo bude reagovat přirozeně na jakýkoliv podnět - útok.
Cvičení tradičního karate nevyžaduje žádné extrémní fyzické nároky ani příslušnost k nějaké filosofické, náboženské, majetkové či politické skupině. Samotná podstata reality stojí mimo vlastnictví jakékoliv organizace, skupiny či sekty, a je proto na zodpovědnosti každé lidské bytosti, jak řídí svůj život. Cvičit může každý, kdo má čas a chuť. Každý si volí, jak často bude chodit a kolik úsilí a srdce vloží do cvičení. Ať už je to tvůj hluboký zájem, sebeobrana a nebo jen potřeba fyzického pohybu a relaxace po náročné práci, co tě přivedlo ke cvičení, vše má svoji hodnotu. Využijeme-li nástrojů, které tradiční karate nabízí, velikost útočníka se stává do určité míry relativní. Karate se proto může věnovat každý, bez ohledu na pohlaví, věk a fyzické schopnosti. Tradiční karate vyžaduje tvrdý a dlouhý trénink. Neexistují krátké a snadné cesty.
Toto bojové umění se díky svému čínskému původu nazývalo původně "čínská ruka". To byl i původní význam znaků, kterými se karate v Japonsku označovalo. Moderní mistr tohoto umění Gičin Funakoši, který zemřel v roce 1957 ve věku 88 let, změnil znaky tak, že doslovně znamenaly "prázdná ruka". Funakoši však zvolil tyto znaky i pro jejich význam v zenbuddhistické filozofii: "stát se prázdným". Pro mistra bylo karate bojovým uměním, ale bylo také prostředkem tvorby charakteru. Napsal: "Jako lesklý povrch zrcadla odraží vše, co je před ním, a jako se tichým údolím nese i slabý zvuk, tak musí žák karate vyprázdnit ze své mysli sobectví a zkaženost při úsilí vhodně reagovat na cokoli, s čím se může střetnout. Toto je význam kara, neboli "prázdný", v karate".
Karate bylo poprvé předvedeno japonské veřejnosti v roce 1922, kdy Funakoši, který byl profesorem na okinawské vysoké pedagogické škole, byl pozván, aby vyučoval a předváděl ukázky tradičních bojových umění pod záštitou ministerstva školství. Jeho ukázky tak zapůsobily na diváky a posluchače, že byl zavalen žádostmi, aby zůstal vyučovat v Tokiu. Namísto návratu na Okinawu učil Funakoši karate na různých univerzitách a v Kodokanu - Mekkce Judo - do doby, kdy byl schopen v roce 1936 ustavit Šotokan, velký mezník v historii karate v Japonsku.
Japonská asociace karate (JKA) byla utvořena v roce 1955 s Funakošim jako hlavním instruktorem. V té době měla tato organizace jen málo členů a několik instruktorů, kteří karate studovali pod vedením stárnoucího mistra. Asociaci uznalo ministerstvo školství v roce 1958. Téhož roku uspořádala asociace první Celojaponské mistrovství v karate (vítězem se stal Hirokazu Kanazawa), které se pak stalo každoroční záležitostí a pomáhalo ustavit karate jako soutěžní sport.
Úloha karate v moderní době je mnohostranná. Jako praktický prostředek sebeobrany se široce vyučuje v soukromých klubech a např. v Japonsku je součástí tréningového programu pro policisty a členy ozbrojených sil. Velký počet vysokých škol nyní začleňuje karate do svých programů tělesné výchovy a jeho techniky se také učí vzrůstající počet žen. V Japonsku a všude ve světě však karate získává velkou popularitu jako soutežní sport, který zdůrazňuje mentální kázeň stejně tak jako fyzické schopnosti. To, co bylo původně vytvořeno na Dálném východě jako bojové umění, pak přežilo změny odehrávající se staletí, aby se stalo nejen vysoce účinným prostředkem sebeobrany beze zbraně, ale také vzrušujícím, vyzývajícím sportem, uspokojujícím nadšence v celém světě.
Tradiční karate je nádherné staré umění sebeobrany beze zbraně. Je založeno na použití těla jako celku: synchronizaci dechu, kontrakci a uvolnění svalů a dynamice těla. Samotná síla paží a nohou je irelevantní. Technika, strategie, načasování techniky, uvolněná mysl a silný bojový duch jsou v tradičním karate velmi důležité.
Tréninkem se naučíte vnímat ("nacítit se") a následovat soupeře, popřípadě ho ovládat a využít prázdná místa v průběhu výkonu jeho techniky. Mysl a tělo jsou nedělitelným celkem (v harmonii). Cílem našeho snažení je zároveň dosažení této harmonie. Každodenním tréninkem si vybudujete zdravou sebedůvěru, emoční stabilitu, jasný úsudek a tělo bude přirozeně reagovat za jakýchkoli okolností. Díky systematické metodice tradičního karate se máte možnost odnaučit získaným zlozvykům dnešní doby a naopak si vytvořit správné návyky, které uvítáte: správné držení těla, motoriku těla, dýchání, odstranění psychických a tělesných překážek, bloků. Toto bojové umění je založeno na přirozených principech biomechaniky těla (v souladu s fyziologicko-anatomickou funkčností těla) v koordinaci s dechem, šetří tedy pohybový aparát a naopak posiluje stabilitu kloubních spojení. Karate se tedy může naučit kdokoli bez ohledu na věk a fyzickou sílu. Cvičením si zdokonalíte všechny prvky fyzické kondice, sílu, flexibilitu, rychlost, obratnost, koordinaci a srdečně cévní systém.
Již od první tréninkové jednotky se klade důraz na rozvoj správných pohybových návyků, správného držení těla a koordinace pohybů s dechem. V průběhu prvních měsíců se cvičenec učí vnímat své tělo v základních technikách. Fyzickými cvičeními se postupně odstraňují svalové disbalance negativně se projevující na motorice, koordinaci, dynamice těla. Do tréninků jsou postupně zařazovány techniky reálné sebeobrany. I přesto, že základní techniky jsou svou podstatou zaměřeny hlavně jako fyzická cvičení pozitivně ovlivňující pohybový aparát, podružně jsou s nimi spjaty imaginace, koncentrace a dechová cvičení. Proto je karate vhodným prostředkem pro rozvinutí jak fyzických tak i psychických předpokladů jedince. Po splnění základních požadavků na cvičence může cvičenec absolvovat zkoušky na žákovské stupně 8.-1. kyu. Každá zkouška je motivací a zároveň i požadavkem na adepta pro zvládnutí všech složek techniky tradičního karate (úměrných stupni jeho vývoje cvičením). Mezi zkouškami na žákovské stupně (kyu) je určité časové mezidobí, minimálně 3 měsíců.
Zkouška hodnotí:
zvládnutí základní techniky – kata, kumite, kihon – základní techniky, bloky, údery, kopy
techniky sebeobrany
koordinaci těla
dynamiku těla – rychlost, účelnost pohybu
mentální sílu a koncentraci
koordinaci pohybu s dechem
vnímání soupeře
účelnost techniky
schopnost zvládnout zatížení
přenos síly do techniky
u vyšších technických stupňů – harmonizaci těla, dechu a mysli, načasování techniky, bojového ducha, taktické jednání, kreativitu
Se základní technikou a dosažením harmonie dechu, mysli a pohybem těla je spjat každodenní tvrdý trénink a duševní práce na sobě samém. U mistrovských stupňů jsou tréninkové jednotky založeny na zdokonalování techniky, odhalování zákonitostí a vztahů mezi technikou, dechem a stavem mysli. Tréninky jsou založeny na "nacítění se" na soupeře pomocí dechu, rozvoje stabilních emocí, vnitřní intuice a vnitřní bdělosti, která by měla naplnit každý pohyb v tradičním karate a zpětně i v životě. Karate se tedy stává cestou bdělosti a dynamické meditace. Zrcadlí vnitřní pocity a uspořádanost jedince.
účinná a dokonalá sebeobrana
odnaučení se špatných návyků: vadné držení těla, svalové disbalance, mělký dech
výborná tělesná aktivita zdokonalující sílu, flexibilitu, rychlost, obratnost, koordinaci a srdečně cévní systém
zdokonaluje prostorové vidění
vhodná aktivita pro jakoukoliv věkovou skupinu
schopnost na sobě pracovat
vynikající prostředek pro sociální, emociální a kognitivní rozvoj jedince
sebejistota, stabilní emoce, jasný úsudek
učí sebekázni, respektu a lásce k druhým
umožňuje duchovní růst a střízlivý pohled na svět
účinný nástroj ke zvládnutí stresových situací a uvolnění psychického napětí
Lidské tělo je "dokonalé", ale člověk bohužel neumí své tělo dokonale používat. I z tohoto předpokladu vychází tradiční karate pro svůj další správný rozvoj. Tradiční karate je cestou nekonečného hledání a zdokonalování. Nestačí tedy jen mluvit a pojmově chápat, ale je zde především přítomna nutnost prožití. Bez prožití se nespojí pochopení a následná aplikace. Jen vlastním prožitkem, zkušeností, praxí v každodenním cvičení se může člověk stát mistrem. Vše ostatní jsou jen prázdná slova duchovní lenosti z řad demagogů.
Vy sami si můžete ověřit, zda-li princip funguje, zda-li jste dobře vedeni. Stačí k tomu jen vůle, píle a pokora, více nabídnout nemůžeme. Musíme uchopit realitu. Hodně se psalo a mluvilo o duchovnosti, o náboženství, hodně se píše o mysli, filozofii, psychologii, zenu, karate a jeho jingových a jangových stránkách mystifikující zájemce o bojová umění. Většina těchto knih (filmů) zatemňuje mysl. Měli bychom jen s pomocí své mysli (vnitřně prožitého zření) pochopit jestli informace v knihách pocházejí z praxe nebo jen intelektu, najít podstatné a neztrácet čas. Měli bychom vytrvat s otevřenou myslí začátečníka, překonávat překážky, potíže a bolesti.
Nováčci
Výbava pro praktikování karate není finančně nákladná, v prvním měsíci tréninku postačí tričko a tepláky. Cvičíme zásadně bosí, nehty by měly být ostříhané. Při tréninku není povoleno nošení náušnic, piercingu, řetízků ani prstýnků a hodinek, a to jak z bezpečnostních důvodů, tak i z důvodů zachování etikety v tělocvičně (dojo).
Pokročilí
Pokročilí jedinci, kteří již karate praktikovali, se po domluvě s trenérem zapojí do tréninkové jednotky. Podle vaší technické úrovně vás trenér zařadí do určité tréninkové složky. Zařazení do tréninkových složek je vhodným prostředkem pro rozvinutí stávající technické úrovně a přípravou na náročnější tréninkové jednotky.
